Název

Muzeum keramiky v Boleslavci/Boleslawiec

Popis

Městské muzeum v Boleslavci bylo založeno roku 1908 a o tři roky později bylo otevřeno pro návštěvníky. Na konci 2. světové války byly všechny sbírky rozprášeny, zbyla pouze budova. Poválečná činnost muzea byla zahájena 27. prosince 1953 výstavami připravenými tehdejším Slezským muzeem (dnes národní muzeum) ve Vratislavi. Po rekonstrukci v roce 1967 bylo otevřeno jako Muzeum keramiky. O výběru této specializace rozhodly řemeslné tradice Boleslavce – města od dávných dob proslulého výrobou velmi kvalitní kameniny.

Džbán s plastickou dekorací, Bolesławiec, zač.17. století.
Předpokládá se, že počátky boleslaveckého hrnčířství sahají přinejmenším do doby založení města, i ačkoli první písemné zmínky pocházejí až z roku 1380. První údaj o existenci hrnčířského cechu se vztahuje k roku 1511, i když toto společenstvo muselo vzniknout už mnohem dříve. Díky archeologickému výzkumu prováděnému na boleslaveckých předměstích se podařilo objevit místo jedné z pěti městských hrnčíren. Odkryty byly téměř 2 m hluboké jámy s odpadem po výrobě, vyplněné vrstvami keramiky, pocházející z časového úseku od konce 15. století do poloviny 17. století. Mezi nalezenými kusy byly objeveny nejstarší známé vzorky zdejší keramiky. nejčastěji to jsou nádoby se širokým okrajem, točené na hrnčířském kruhu (tehdy se užíval dřevěný kruh s nožním pohonem) a vypálené v oxidační atmosféře. Jedna skupina těchto výrobků je neglazovaná, druhá je glazovaná uvnitř, a to v barvách žluté, olivové a zelené. Předměty byly vypalované v kupolových dvoukomorových pecích se spodním ohřevem, pro každý výpal znovu stavěných z cihel. V 16. století se podařilo zvýšit teplotu výpalu a výsledkem tohoto zlepšení bylo tenkostěnné nádobí s vnější glazurou. Boleslavecká keramika byla zpočátku zdobena rýhováním, rádlováním nebo vytlačováním otočným razítkem. V 17. století se objevují nádoby s plastickým zdobením a motivy religiózními, rostlinnými, medailony, s hlavičkami putti a rozetami; škála glazur se rozšířila o kobaltovou modř. Pro dosažení větší trvanlivosti výrobků byly jejich dna a výlevky opatřeny cínovým kováním, z téhož materiálu byla zhotovena i víčka nádob.

Archeologické vykopávky mezi ulicemi Piaskowa a Mała v Boleslavci, červenec 2007
Ve druhé polovině 17. století se objevily nové typy nádob: lahve a džbány tvaru melounu s žebrovanými břichy, pokryté přírodní hladkou a pololesklou, hnědou nebo zelenou glazurou z místní hlinky. na konci 18. století byl sortiment boleslavecké keramiky rozšířen kromě jiného o konvice na čaj, kávu a konvičky na mléko, džbánečky a krabičky. také se rozšířila nová technika zdobení, kdy se hladká hnědá glazura pokladla vystouplými ozdobami z bílé hlinky. Zobrazeny byly motivy rostlinné, heraldické, religiózní nebo figurální.

Žebrované džbány (tzv. melouny), s cínovým kováním, hnědá glazura, 1. pol. 18. století
Tento druh dekorace v produkci převažoval až do konce 19. století, třebaže i v té době se objevily pokusy zavést jiné vzory. V době klasicismu vratislavský profesor Carl Bach navrhl pro boleslavecké výrobce řadu nádob v „etruském” stylu, ovšem pouze jediný z hrnčířů, Johann Gotthard mladší, je po jistý čas vyráběl. V první polovině 19. století si na své konto připsala velký úspěch dílna Johanna Gottlieba Altmanna. ten uskutečnil průlom v technologii výroby tím, že k výrobě užil ušlechtilou kameninovou hmotu, která se za vysoké teploty vypálila do běla; také použil fluoritovou glazuru. Nádoby, jejichž některé prvky (nožičky, ouška) byly lisovány ve formě, byly zdobeny figurálními plastickými motivy s antikizujícím stylu a tématy, čerpanými ze vzorníku Carla Friedricha Schinkla. Boleslavecká kamenina se vzhledem i vlastnostmi přiblížila porcelánu.

Váza, kamenina zdobená technikou střikového nánosu za užití šablony, dílna J. Paul & Sohn, Boleslavec, 30. léta 20. století
Na konci 19. století se v Boleslavci objevuje zdobení razítky, které se stalo symbolem současné zdejší produkce. Na bílý podklad jsou pomocí razítek nanášeny opakující se motivy složené z puntíků, růžic či geometrických tvarů. Postupem času se ornamenty stávaly stále složitějšími (např. paví oka, hvězdičky, květy), rozšířena byla také barevná škála – kromě kobaltové modři se užívala také chromová zeleň nebo odstíny hnědé. Dalším předělem v rozvoji produkce boleslavecké kameniny bylo otevření Královské odborné keramické školy v roce 1897. Pod vedením dr. Wilhelma Pukalla z Berlína, a později Eduarda Berdela, započalo odborné vzdělávání budoucích keramiků, a to jak v technologii výroby, tak i v oblasti umělecko-estetické. Tradiční hrnčířský kruh byl nahrazen odléváním do forem, objevily se nové – často přímo avantgardní – tvary, techniky a vzory zdobení. Kromě zušlechtěné přírodní glazury se zlacením se experimentovalo s glazurami roztékavými, krystalickými a zrcadlovými, galvanizováním, intarzováním sklovinami, s matnými glazurami. Byla užívána technika střikového nánosu za použití rozprašovače a šablony. Štětečkem byly malovány geometrické a abstraktní dekory. Tehdy se také rozšířila praxe signování zboží výrobci, a to otiskem značky nebo razítka na spodní stranu výrobku. Část zdejších výrobců s radostí přivítala spolupráci se školou. Nevyužívali pouze na ní vytvořené formy a dekory, ale obohacovali se také odbornými znalostmi a zkušenostmi přednášejících. Firmy se rychle rozvíjely a jejich výrobky, vystavované a sbírající ocenění na mnohých výstavách, veletrzích a soutěžích, se staly exkluzivním zbožím, vysoce ceněným prakticky na celém světě. Nezřídka to byly malé série a autorské originály, nesoucí znaky uměleckých děl. Výrobky dílen Roberta Burdacka, Huga a Ernsta Reiholdových, Julia Paula, Carla a Edwina Wernerových, spojující řemeslné tradice s novodobým kánonem krásy a funkčnosti, se staly osobitou vizitkou města Boleslavce – významného střediska výroby kameniny.

Mísa, kamenina zdobená razítky, dílna Julius Paul & Sohn, Boleslavec, kolem r. 1920
Znovuoživení výroby v keramičkách po 2. sv. válce bylo obtížné a trvalo dlouho. První továrna rozeběhla výrobu díky iniciativě keramika-umělce, profesora krakovské Szkoły Sztuk Zdobniczych (Škola dekoračních umění) T. Szafrana. Spolupráce s vratislavskou PWSSP (dnes Akademia Sztuk Pięknych /ASP/) umožnila udržet vysokou uměleckou i technologickou úroveň výroby. Mezi nejzasloužilejší boleslavecké návrháře keramiky patří I. Zdrzałka, A. Szurmińska-Krępowa, A. Różańska, B. Wolanin, J. Bany-Kozłowska, W. Matus. Kromě vytvoření mnoha nových originálních dekorů a forem tito umělci často využívali i tradiční vzory.

Hrnec, béžová keramika, Boleslavec, 15.-16. století
V současné době na území města a okresu působí – kromě dvou velkých podniků Ceramika Artystyczna a Zakłady Ceramiczne Bolesławiec – ještě řada dalších soukromých výrobců. Nabízejí široký sortiment výrobků od keramických plastik přes stolní nádobí a užitkovou kameninu až po stavební keramiku. Tyto výrobky – stejně dnes jako před lety – nacházejí své kupce a uživatele na celém světě. Od roku 1963 jsou v Boleslavci každoročně pořádány Mezinárodní keramické a sochařské plenéry (Międzynarodowe Plenery Ceramiczno-Rzeźbiarskie), kterých se společně zúčastňují jak uznávaní umělci, tak i talentovaní mladí tvůrci z různých zemí světa.

Nastavení